Drákulův hrad v Rumunsku: který ze tří je ten pravý?

Tři hrady, jeden Drákula: který je který

Než vyrazíte, vyplatí se vědět, co od kterého místa čekat. Zdroje v češtině to často míchají dohromady a lidé pak jedou stovky kilometrů za něčím jiným, než čekali.

Hrad Bran: ten, co se prodává jako Drákulův

Bran leží zhruba 25 kilometrů jihozápadně od Brašova v Transylvánii a je to nejnavštěvovanější památka celého Rumunska. Postavili ho v roce 1377 Sasové na základě výsady od uherského krále Ludvíka I. Nešlo o rezidenci, ale o pevnost, která hlídala průsmyk a bránila postupu Osmanů, a zároveň fungovala jako celnice.

Historie Branu: od německých rytířů ke královně Marii

Kamenný hrad z roku 1377 nebyl první stavbou na tomhle místě. V roce 1211 dostal zdejší území darem od uherského krále Ondřeje II. Řád německých rytířů, aby chránil Uhry před Kumány, a rytíři tu v roce 1212 postavili dřevěnou pevnost zvanou Dietrichstein. Vydržela krátce: kolem roku 1225 byli rytíři ze země vyhnáni a jejich hrad zanikl.

Teprve pak přišel kámen. Listinou z 19. listopadu 1377 udělil uherský král Ludvík I. Sasům z Kronstadtu, tedy dnešního Brašova, výsadu postavit tu kamenný hrad. Sasové ho platili i bránili a hrad po staletí sloužil jako celnice a jako zátka průsmyku proti osmanskému postupu.

Nejzajímavější kapitolu má ale hrad z 20. století. Po Trianonské smlouvě z roku 1920 se Bran stal oblíbeným sídlem rumunské královny Marie, která ho nechala rozsáhle přestavět a zařídit. Přestavbu vedl český architekt Karel Zdeněk Líman, takže podoba, kterou dnes obdivují návštěvníci, je z velké části dílem Čecha.

Hrad zdědila Mariina dcera, princezna Ileana, která v něm za druhé světové války provozovala nemocnici. V roce 1948 ho komunisté zabavili a v restitučním řízení v roce 2006 se vrátil arcivévodovi Dominikovi Habsbursko-Lotrinskému, Ileaninu synovi. 1. června 2009 ho Habsburkové otevřeli veřejnosti jako vůbec první soukromé muzeum v zemi, s uměleckými sbírkami a dobovým nábytkem.

A co Drákula?

Tady je potřeba být upřímný: historici se shodují, že mezi hradem Bran a Vladem Napichovačem žádná skutečná vazba neexistuje a stejně tak není doloženo, že by Bram Stoker o tomhle hradu vůbec věděl. Spojení je čistě marketingové a vzniklo, protože Bran zvenku vypadá přesně tak, jak si čtenář Drákulu představuje.

Neznamená to, že se tam nemá jezdit. Bran je krásný hrad se zajímavou historií a s výbornou polohou u Brašova. Jen se na něj dívejte jako na hrad královny Marie, ne jako na Drákulovo doupě, a nebudete zklamaní.

Praktické informace k Branu

• Otevřeno je celoročně, v letní sezoně déle než v zimě. Přesnou dobu si ověřte na oficiálním webu hradu, mění se podle měsíce.
• Vstupné se platí zvlášť za hrad a za doplňkové expozice, snížené sazby mají studenti, senioři a děti. Ceny se každoročně upravují, takže si je ověřte dopředu.
• Fronty jsou hlavní problém. Hrad je uvnitř stísněný, chodí se úzkými schodišti a v poledne se postupuje krokem. Přijeďte hned po otevření nebo poslední hodinu před zavírací dobou.
• Pod hradem je tržiště plné suvenýrů s upíří tematikou. Je to kýč, ale s dětmi to funguje.
• Parkování je placené a v sezoně přeplněné.

Nejlepší tip na Bran: spojte ho s Rašnovem, který leží po cestě z Brašova. Je to rozlehlá selská pevnost na kopci, kam jezdí zlomek lidí ve srovnání s Branem, a výhled odtud je lepší. Dohromady z toho je pohodový celodenní výlet z Brašova.

Hrad Corvín: nejefektnější z těch tří

Corvín stojí v Hunedoaře na skále nad řekou a je to podle mnoha lidí nejpůsobivější hrad v Rumunsku vůbec. Stavěl se v několika fázích: první mezi lety 1440 a 1446, druhá mezi 1458 a 1480, další úpravy přibyly v 17. a 19. století. Výstavbu zahájil na svém majetku Jan Hunyadi, sedmihradský vojvoda, jehož otec panství dostal od Zikmunda Lucemburského v roce 1409.

Je to jeden z největších hradů v Evropě, v gotsko-renesančním stylu s vysokými věžemi, cimbuřím, vnitřním nádvořím a pestrými střechami. Uvnitř je Rytířský sál, sněmovní sál, točité schodiště a věže včetně poslední obranné věže Nebojsa.

Z rodového sídla k romantické přestavbě

Historie Corvína je příběh jedné rodiny, která to dotáhla až k uherskému trůnu. Panství dostal v roce 1409 od Zikmunda Lucemburského otec Jana Hunyadiho a Jan z něj udělal skutečnou pevnost. Jeho syn Matyáš Korvín se pak stal uherským králem a hrad nese jméno po něm.

Po vymření rodu hrad měnil majitele a postupně chátral. Zásadní byla přestavba v 19. století, kdy se objekt opravoval v duchu romantického historismu. Právě odsud pochází dnešní pohádkový vzhled s pestrými kuželovými střechami, který se často mylně považuje za středověký. Corvín je tedy stejnou měrou gotická pevnost i romantická představa o tom, jak má hrad vypadat, a to je součást jeho kouzla.

Vazba na Vlada

Tady je souvislost silnější než u Branu. Podle informací uváděných přímo na hradě zde byl Vlad Napichovač vězněn Janem Hunyadim, který byl v té době vojevůdcem a regentem za nezletilého krále. Jestli to platí v každém detailu, je předmětem sporů historiků, ale je to podstatně blíž pravdě než branský marketing.

Praktická nevýhoda Corvína je poloha. Hunedoara leží v jiné části Rumunska než Brašov a Bran, takže se to obojí nedá spojit do jednoho dne. Kdo chce vidět jen jeden hrad a jde mu o vizuální zážitek, ať jede sem.

Poenari: hrad, kde Vlad opravdu seděl

Pokud vás zajímá skutečný Vlad III. Napichovač a ne filmový Drákula, tohle je adresa. Poenari je zřícenina na skalním ostrohu nad údolím Argeșu, přímo u silnice Transfăgărășan. Vlad ji nechal opravit a používal ji jako jedno ze svých sídel.

Zásadní je způsob přístupu: nahoru vede betonové schodiště s 1 480 schody vestavěné do svahu. Výstup zabere zhruba půl hodiny a je náročný. Nahoře nenajdete zařízené interiéry ani muzeum, jen zbytky zdí, věží a obrovský výhled do údolí.

Historie hradu Poenari

Na tomhle místě stála pevnost už dřív. Počátkem 13. století tu Valaši postavili hrad zvaný Argeș, který ale postupně zpustl. Poenari v podobě, kterou známe, vznikl až v polovině 15. století.

Klíčový je rok 1459. Vlad Napichovač poznal, jaký potenciál má druhá pevnost na strmém skalním ostrohu, a nechal ji opravit a zesílit. Práci ale nezadal řemeslníkům: použil k ní zatčené rodiny valašských bojarů, tedy své politické protivníky, a mnoho z nich při stavbě zahynulo. Poenari se pak stal jednou z jeho hlavních pevností.

Po Vladově smrti hrad ztratil význam. V první polovině 16. století byl opuštěn a v 17. století už z něj byla zřícenina. Zbytek dokonala příroda: 13. ledna 1913 strhl sesuv půdy vyvolaný zemětřesením část hradu do řeky pod ním a další škody přinesla zemětřesení v letech 1940 a 1977. Co dnes vidíte nahoře, je torzo toho, co tu stálo.

Právě proto je Poenari nejlepší volba pro toho, kdo hledá atmosféru. Chodí sem zlomek lidí ve srovnání s Branem a je odsud cítit, proč si tohle místo někdo vybral. Ověřte si dopředu, jestli je schodiště otevřené, občas se uzavírá kvůli medvědům v okolí nebo kvůli opravám.

Kdo byl Vlad Napichovač a co s tím má Drákula

Vlad III., zvaný Țepeș, tedy Napichovač, byl valašský kníže z 15. století, který se proslavil krutými popravami narážením na kůl a zároveň bojem proti Osmanské říši. V Rumunsku ho velká část lidí vnímá jako národního hrdinu, ne jako netvora, což překvapí každého, kdo přijede s představou z hororů.

Bram Stoker si v roce 1897 vypůjčil jen jméno. Přídomek Drakula, tedy syn draka, nesl Vlad po otci, členovi Dračího řádu. Stoker svou postavu zasadil do Transylvánie, ale s historickým Vladem má jeho hrabě společné pramálo, a s hradem Bran ještě míň.

Jak se k hradům dostat

• Bran: nejjednodušší je z Brašova, odkud jezdí pravidelné autobusy a cesta trvá kolem hodiny. Autem je to asi 25 kilometrů. Brašov je zároveň nejlepší základna na několik dní.
• Corvín: Hunedoara, dostupná vlakem i autem z Devy nebo ze Sibiu. Počítejte s tím, že je to samostatný výlet.
• Poenari: autem po silnici Transfăgărășan ze severní strany od Curtea de Argeș. Bez auta se tam prakticky nedostanete a silnice je v zimě uzavřená.

Do Rumunska se z Česka létá do Bukurešti, Kluže nebo Sibiu a dál je nejrozumnější půjčené auto, protože vzdálenosti jsou velké a veřejná doprava mezi památkami pomalá.

Další rumunské hrady a zámky, které stojí za zajížďku

Když už jste v Transylvánii kvůli Drákulovi, je škoda vidět jen jeden hrad. Tyhle stojí za odbočku a u většiny z nich potkáte zlomek lidí ve srovnání s Branem.

Zámek Peleș v Sinaii

Úplný opak drsných obranných hradů: novorenesanční letní sídlo rumunských králů, stavěné v letech 1873 až 1914 a slavnostně otevřené v roce 1883. Má přes 170 místností a k tomu třicet koupelen. Nejzajímavější je ale technická stránka. Peleș byl první zámek na světě plně napájený elektřinou z vlastní elektrárny postavené přímo na panství. Leží zhruba 48 kilometrů od Brašova, takže se dá spojit s Branem do jednoho okruhu.

Pevnost Făgăraș

Mohutná vodní pevnost mezi Brašovem a Sibiu, jejíž stavba začala roku 1310 na místě dřevěného opevnění ze 12. století. Má ale i temnou moderní kapitolu: v roce 1950 z ní komunistický režim udělal věznici pro politické vězně. Prošlo jí zhruba pět tisíc lidí, mnozí byli mučeni a podle dostupných údajů tu kvůli podmínkám zemřelo 161 vězňů, přičemž bývalí vězni uvádějí čísla vyšší. Po rekonstrukci mezi lety 1965 a 1977 je dnes v pevnosti muzeum.

Rašnovská pevnost a Dino Parc

Selská pevnost na kopci mezi Brašovem a Branem, kam jezdí zlomek lidí a odkud je lepší výhled než z Branu. Přímo pod ní leží Dino Parc Râșnov, největší dinopark v jihovýchodní Evropě, což je nejjednodušší způsob, jak z hradního dne udělat program i pro děti.

Jeskyně Valea Cetății

Zpřístupněná jeskyně kousek od Rašnova s koncertním sálem v podzemí, kde se pořádají vystoupení. Uvnitř je kolem deseti stupňů celý rok, takže je to vítaná zastávka v horkém dni.

Zámek Bánffy v Bonțidě

Barokní panské sídlo severně od Kluže, kterému se říká sedmihradské Versailles. Za komunismu chátralo a dnes se postupně obnovuje, takže ho uvidíte v napůl zříceném stavu. Právě to je jeho kouzlo.

Zámek Sturdza v Miclăușeni

Novogotické sídlo v Moldávii na východě země, které vypadá jako z pohádky a je mimo hlavní turistické trasy. Vyplatí se, pokud cestujete napříč Rumunskem a nechcete se držet jen Transylvánie.

Co o Drákulovi vyprávějí legendy

Kolem Branu koluje několik příběhů, které se prodávají jako historie, i když s ní mají společné jen jméno. Stojí za to je znát, protože je uslyšíte přímo na místě od průvodců i od prodavačů suvenýrů.

• Že tu Vlad věznil nebo bydlel. Historicky nedoloženo. Vlad se do okolí Branu dostal při vojenských výpravách, ale hrad nikdy nevlastnil ani na něm nesídlil.
• Že tady Stoker zasadil děj. Stoker v Transylvánii nikdy nebyl a popis hradu v románu se s Branem neshoduje. Není doloženo, že by o něm vůbec věděl.
• Že se hrad jmenoval Drákulův odjakživa. Přezdívka je marketingová a vznikla ve 20. století, kdy se ukázalo, jak dobře Bran vypadá na fotkách.
• Že Vlad pil krev. Upírství přidal Stoker. Historickému Vladovi se vyčítalo narážení na kůl, ne pití krve.

Rumuni sami mají k té komerci rozporuplný vztah: přináší peníze, ale zastiňuje skutečné dějiny země i to, že Vlada tady většina lidí vnímá jako obránce před Osmany.

Kde se ubytovat

Protože ty tři hrady leží každý jinde, není jedna univerzální základna. Vyberte si podle toho, kam skutečně chcete.

Brašov: nejlepší volba pro Bran

Pokud jedete hlavně kvůli Branu, bydlete v Brašově. Je to půvabné město s Černým kostelem a náměstím Sfatului, má nejlepší nabídku ubytování v celé Transylvánii a na Bran je to odsud zhruba 25 kilometrů. Zároveň odsud dojedete na Rašnov, do Bucegi i do Sighișoary, takže je to základna na tři až čtyři dny.

• Historické centrum pro atmosféru a večerní program, ale počítejte s tím, že auto necháte na placeném parkovišti.
• Čtvrti pod Tâmpou, kde je klidněji a levněji a do centra se dojde pěšky.

Bran a okolí: když chcete být první ráno u pokladny

Přímo ve vesnici Bran a v sousedním Moieciu a Predealu je hodně penzionů a apartmánů. Výhoda je jediná, ale zásadní: u hradu budete hned po otevření, tedy dřív než jednodenní zájezdy z Brašova a Bukurešti. Nevýhoda je, že po zavření hradu se vesnice vylidní a program tam prakticky není.

Hunedoara a Deva: pro Corvín

Corvín leží v úplně jiné části země, takže ho nespojíte s Branem. Ubytovat se dá přímo v Hunedoaře, kde je nabídka omezená, nebo v nedaleké Devě, případně si z něj udělat zastávku na cestě mezi Sibiu a Temešvárem.

Curtea de Argeș a Sibiu: pro Poenari

K Poenari se jezdí po silnici Transfăgărășan. Z jižní strany je nejbližší základnou Curtea de Argeș, ze severní Sibiu, které je zároveň jedním z nejhezčích rumunských měst. Kdo chce zažít silnici v klidu, může přespat i u jezera Bâlea přímo nahoře, ale rezervovat je potřeba hodně dopředu.

Ubytování v Brašově, Branu i v okolí Transfăgărășanu se dá porovnat na jedné mapě přes Stay22. V hlavní sezoně a kolem Halloweenu rezervujte s předstihem, Bran je v tu dobu vyprodaný.

Kdy jet

• Květen, červen a září jsou nejlepší: teplo, otevřeno a menší nápor než v hlavní sezoně.
• Červenec a srpen znamenají největší fronty na Branu a nejdražší ubytování v Brašově.
• Kolem Halloweenu se na Branu pořádají tematické akce a je tam extrémně plno. Buď kvůli tomu jeďte cíleně, nebo se tomu termínu vyhněte.
• Zima je na Branu klidná a hrad ve sněhu vypadá nejlíp, ale Poenari a Transfăgărășan jsou nedostupné.

Co si k tomu přidat

• Brašov s Černým kostelem a náměstím Sfatului, nejlepší základna v Transylvánii.
• Rašnov, selská pevnost po cestě na Bran.
• Sighișoara, opevněné město na seznamu UNESCO, kde se Vlad podle tradice narodil.
• Peleș v Sinaii, novorenesanční zámek, který je opakem drsných hradů a patří k nejkrásnějším v Evropě.
• Sibiu a opevněné saské kostely v okolí.

Pokud plánujete delší cestu, hodí se náš přehled co vidět v Rumunsku.