Jánošíkove diery: okruhy a trasy, kudy se vydat i s dětmi

Soustava tiesňav nad Terchovou patří k nejnavštěvovanějším místům na Slovensku a otázka, kterou si u ní většina lidí láme hlavu, zní pořád stejně: který okruh zvolit. Jánošíkove diery okruhy nabízejí ve třech základních variantách, od dvouhodinové rodinné procházky po pětihodinovou túru s žebříky, řetězy a výstupem do sedla Medzirozsutce. Vybrat špatně znamená buď zbytečně krátký výlet, nebo paniku na patnáctimetrovém žebříku s dítětem na zádech.

Projdeme si, z čeho se Diery skládají, jak vypadá malý a velký okruh, jaké kombinace se nabízejí, jak funguje jednosměrný provoz a co stojí parkování.

Co jsou Jánošíkove diery a z čeho se skládají

Jánošíkove diery jsou systém skalních tiesňav a kaňonů v Krivánské Malé Fatře, celý uvnitř národní přírodní rezervace Rozsutec. Vymlel je Hlboký potok, kterému se tady říká Dierový, a na jeho toku je přes dvacet vodopádů chráněných jako přírodní památka. Chodníky vedou po lávkách, schodech a žebřících přímo v korytě. Soustava má tři ucelené části a právě z nich se skládají všechny okruhy:

• Dolné diery jsou nejlehčí a nejvytíženější. Vede jimi naučný chodník, mají dva menší vodopády (1 m a 3,5 m) a úsek z Bieleho Potoka na Podžiar měří 2,4 km, tedy asi 50 minut chůze.
• Nové diery byly zpřístupněné jako poslední, odtud jméno. Odbočují z Dolných dier proti proudu menšího přítoku, mají čtyři vodopády vysoké 1 až 2 metry a víc žebříků.
• Horné diery jsou nejhezčí i nejnáročnější. Leží mezi masivy Velkého a Malého Rozsutce, potok tu překonává devět vodopádů vysokých 2 až 4 metry a projdete je jen po žebřících, řetězech a lávkách. Při velkých deštích jsou neprůchodné, v zimě se uvádějí jako uzavřené.

Občas narazíte na tvrzení, že k Dierám patří i Kúr a Sokolie. Není to tak. Kúr je dolina na severní straně Malé Fatry, Sokolie (1 171 m n. m.) skalnatý hřeben nad Štefanovou s vlastní trasou jištěnou řetězy, tedy samostatný půldenní výlet za sucha.

Jánošíkove diery a jejich okruhy: 5 variant podle sil

Srdcem soustavy je rozcestí Podžiar (715 m n. m.) se salaší a občerstvením. Z Bieleho Potoka k němu vedou dvě paralelní cesty, Dolné a Nové diery, a od Podžiaru pokračují Horné diery. Podle toho, kolik dílků poskládáte, vzniká okruh.

1. Malý okruh: Dolné a Nové diery (2–3 hodiny)

Klasika: Biely Potok, Ostrvné, Nové diery, Podžiar, Dolné diery, Biely Potok. Zdroje udávají 5 až 6 km a převýšení 210 až 290 metrů, počítejte 2 až 3 hodiny. Nahoru jdete Novými dierami, dolů pohodlnějšími Dolnými.

Pro koho: rodiny s dětmi od pěti let, seniory s jistým krokem a každého, kdo má na Diery jen dopoledne. Zároveň je nejpřeplněnější.

2. Velký okruh: Horné diery a sedlo Medzirozsutce (4–5 hodin)

Od Podžiaru trasa pokračuje vzhůru: Horné diery, rozcestí Pod Pálenicou (900 m n. m.), údolí Tesná rizňa, sedlo Medzirozsutce (1 200 m n. m.). Zpátky se schází zelenou přes Pod Tanečnicou na sedlo Vrchpodžiar (745 m n. m.), žlutou na Podžiar a Dolnými dierami dolů. Zdroje uvádějí 8 až 12 km a převýšení 560 až 625 metrů.

Pro koho: zdatnější turisty bez strachu z výšek. Horné diery mají nejvíc vodopádů i nejvyšší žebříky.

Malá Fatra

3. Velký okruh se startem na Štefanové

Stejná trasa z druhé strany. Ze Štefanové (zhruba 650 m n. m.) vyjdete žlutou přes sedlo Vrchpodžiar na Podžiar, projdete Horné diery a vrátíte se zelenou. Výhodou je levnější parkoviště a klidnější první hodina, nevýhodou to, že přijdete o Nové diery.

4. Diery a Malý Rozsutec (6–7 hodin)

Z Medzirozsutcí je to na Malý Rozsutec (1 343 m n. m.) krátký, ale strmý výstup, který přidá zhruba hodinu a půl. Celý den vyjde orientačně na 12 km, kolem 900 metrů převýšení a 6 až 7 hodin. Je to nejčastější způsob, jak k Dierám přidat vrchol. Detaily máme v článku o Malém Rozsutci a trase na vrchol.

5. Diery a Velký Rozsutec nebo hřebenovka (celý den)

Nejambicióznější kombinace míří z Medzirozsutcí na Velký Rozsutec (1 610 m n. m.), případně dál na hřeben. Trasa Medziholie, Velký Rozsutec, Medzirozsutce po červené je ale uzavřená od 1. března do 15. června a jde o náročnější terén na celý den. Víc v článcích o Velkém Rozsutci a o hřebenovce Malou Fatrou.

Jednosměrný provoz: kudy se smí a kudy ne

Diery jsou úzké, na žebříku se dva lidé nevyhnou a v sezoně tudy projdou tisíce lidí denně. Jednosměrky proto nejsou zdvořilost, ale bezpečnostní opatření, a jsou v terénu značené.

• Nové diery jsou jednosměrné od roku 2013, ve směru Ostrvné → Podžiar, tedy proti proudu nahoru. Dolů se tudy nechodí.
• Horné diery mají jednosměrný úsek z rozcestí Podžiar pod Pálenicu, opět jen nahoru. Zpátky se schází zelenou přes Vrchpodžiar, ne korytem.
• Dolné diery jednosměrné nejsou, chodí se jimi oběma směry, a proto se hodí na návrat.

Okruh se tedy plánuje proti proudu nahoru a jinudy dolů. Kdo si trasu otočí, protlačuje se na žebřících proti proudu lidí.

Žebříky, lávky a řetězy: jak náročné to je

Přesný počet jistících prvků nikdo oficiálně nevede, ale v celé soustavě jich jsou desítky: kovové i dřevěné lávky, mostky, schody, řetězy a žebříky. Nejvyšší žebříky dosahují 12 až 15 metrů. Konstrukce jsou v dobrém stavu, kompletní výměna ocelových prvků začala už v roce 2009.

Technicky nejde o lezení. Žebříky jsou skoro svislé, ale mají pevné příčle a zvládne je každý, kdo nemá silný strach z výšek. Klíčové jsou volné ruce: batoh na záda, foťák a telefon schovat, hůlky složit. Nejhorší nejsou žebříky, ale mokré dřevo a hladké kameny.

Vstupné a parkování: Biely Potok, Štefanová, Podžiar

Vstupné do Jánošíkových dier se neplatí, žádná pokladna ani turniket tu nejsou, ani v sezoně, ani v zimě. Zaplatíte jen parkovné, které vybírají provozovatelé parkovišť, ne národní park.

Bez auta to jde taky. Do Bieleho Potoka jezdí ze Žiliny přes Terchovou příměstský autobus (linka 050178), zastávka Terchová, Biely Potok hotel Diery je přímo u chodníku.

Kdy jít, aby tam nebyly davy

Diery patří mezi nejnavštěvovanější přírodní cíle na Slovensku a v létě to poznáte hned. Platí tu jednoduché pravidlo: rozhoduje den v týdnu a hodina, ne měsíc.

• Nejhorší: prázdninové víkendy a svátky mezi 10:00 a 14:00, kdy jsou parkoviště plná už dopoledne.
• Nejlepší: všední den mimo prázdniny, start mezi 7:00 a 8:30. První dvě hodiny máte soutěsky skoro pro sebe.
• Nejhezčí: konec května a červen, kdy má potok hodně vody, a druhá půlka září.
• Nejklidnější: říjen a začátek listopadu, chodníky ještě suché a lidí zlomek oproti létu.

Kvůli rannímu startu se vyplatí přespat v okolí. Tipy máme v přehledu ubytování v Malé Fatře, případně si můžete porovnat nabídku ubytování v Terchové →.

Janošíkové diery s dětmi, s kočárkem a se psem

• S dětmi je malý okruh reálný zhruba od pěti let, pokud dítě samo chodí do kopce a nebojí se výšek. Dolné diery zvládají i mladší. Počítejte s tím, že půjdete o třetinu déle, a nechte si rezervu na pauzu na Podžiaru. Do Horných dier se s malými dětmi nepouštějte.
• S kočárkem to nejde ani v nejlehčí části. Chodník vede po lávkách, kovových schodech a nerovných kamenech, kočárek tudy neprotlačíte. S batolaty berte krosnu a i s ní zvažte jen Dolné diery.
• Se psem se návštěva soutěsek nedoporučuje. Žebříky pes sám nevyleze a nést ho po svislém žebříku není bezpečné ani pro jednoho z vás. Malého psa vynesete v batohu, velký tu nemá co dělat. Navíc jste v rezervaci s povinným vodítkem. Se psem raději zvolte hřebenové trasy a projděte si shrnutí o medvědech v Malé Fatře.

Janošíkové diery za deště a v zimě

Déšť mění Janošíkové diery celkem zásadně. Dřevo i kámen jsou kluzké a při velké vodě jsou Horné diery neprůchodné, protože je voda zalije. Po vydatných srážkách plánujte jen malý okruh.

V zimě žádná část oficiálně uzavřená není. Prakticky se ale Horné diery v zimě uvádějí jako uzavřené a chodí se do nich jen s vybavením a zkušenostmi. Rozumný zimní program jsou Dolné diery z Bieleho Potoka na Podžiar a zpět, ideálně mezi 7:00 a 14:00, než začne tmavnout.

A dobrá zpráva pro jarní plánování: sezonní uzávěra od 1. března do 15. června se Dier netýká. Zavírá tři jiné trasy: Medziholie, Velký Rozsutec, Medzirozsutce (červená), Obšívanka, Malé nocľahy (modrá) a Vendovka, Malý Kriváň (modrá). Diery jsou průchodné bez omezení, jen si k nim nepřidáte Velký Rozsutec.

Co si obout a vzít

• Boty: pevná turistická obuv s dobrým vzorkem, raději nepromokavá.
• Batoh na obě ramena, nikdy taška přes rameno. Ruce potřebujete volné.
• Vrstvy a pláštěnka. V soutěskách je i v létě chladno a vlhko.
• Voda a svačina. Občerstvení je jen na Podžiaru a u parkoviště.
• Offline mapa. Signál bývá slabý, stáhněte si trasu předem.
• Rukavice na řetězy a studené příčle, zvlášť mimo léto.

A nejčastější chyby: tenisky na mokrém dřevu, otočený směr okruhu, pozdní start a fronta na každém žebříku, podcenění velkého okruhu s dětmi a pokus přidat Velký Rozsutec pozdě odpoledne. Diery nejsou nebezpečné, ale nepromíjejí spěch.

Kam dál

• Malá Fatra: tipy na výlety
• Velký Rozsutec: trasa a výstup
• Malý Rozsutec: nejlepší kombinace s Dierami
• Hřebenovka Malou Fatrou
• Ubytování v Malé Fatře
• Medvědi v Malé Fatře a jak se chovat
• Súľovské skály kousek odsud

Pokud zůstáváte víc dní, dají se rezervovat zážitky v okolí Terchové →.

Časté otázky: Jánošíkove diery a okruhy