Hory v Rumunsku: 12 pohoří, nejvyšší vrcholy a co vědět

Jak se hory v rumunsku dělí

Rumunskem prochází největší část celého karpatského oblouku a hory zabírají zhruba třetinu území. Dělí se na tři hlavní skupiny:

• Jižní Karpaty, kterým se říká také Transylvánské Alpy. Nejvyšší a nejdivočejší část s pohořími Fagaraš, Retezat, Bucegi, Parâng a Piatra Craiului.
• Východní Karpaty, táhnoucí se od ukrajinské hranice na jih. Nižší, zalesněnější a s výraznou sopečnou minulostí.
• Západní rumunské Karpaty, tedy Apuseni. Nejnižší z trojice, zato plné jeskyní, krasových jevů a roztroušených horských samot.

12 tipů na pohoří a hory v Rumunsku, kam stojí zajet na návštěvu

Milujete hory jako my a ideálně, když je tam co nejméně lidí? To jsou hory v Rumunsku. Medvědů tu možná potkáte více lidí, ale samozřejmě záleží kam se vydáte.

1. Fagaraš

Nejvyšší rumunské pohoří a jednoznačná jednička. Leží tu Moldoveanu, s 2 544 metry nejvyšší hora Rumunska, a hned vedle Negoiu. Hlavní hřeben se táhne desítky kilometrů nad hranicí lesa a jeho přechod patří k nejlepším vícedenním túrám v Evropě. Pod hřebenem leží ledovcová jezera, mezi nimi Bâlea Lac, ke kterému vede silnice Transfăgărășan i lanovka.

Fagaraš není lehký. Hřeben je dlouhý, únikové cesty jsou daleko od sebe a počasí se mění rychle. Na přechod počítejte s pěti až osmi dny a s tím, že část noclehů bude ve stanu.

2. Retezat

Pohoří s největší koncentrací ledovcových jezer v Rumunsku, jsou jich tu desítky. Největší je Bucura. Je to národní park s přísnějším režimem a s divokou přírodou, kde je reálná šance vidět kamzíky. Klidnější než Fagaraš, ale hůř dostupný.

3. Bucegi

Nejnavštěvovanější pohoří díky snadné dostupnosti ze Sinaie a Bușteni, kam vede lanovka. Na náhorní plošině stojí skalní útvary Babele a Sfinxul, tedy sfinga, a monumentální kříž na Caraimanu. Právě sem míří jednodenní výlety z Brašova a Bukurešti.

4. Piatra Craiului

Úzký vápencový hřeben dlouhý přes dvacet kilometrů, který vypadá jako nůž postavený na ostří. Přechod hřebene je exponovaný a zajištěný, takže je to nejblíž tomu, čemu se u nás říká ferrata. Leží kousek od Brašova a Branu.

5. Apuseni

Západní Karpaty plné jeskyní, propastí a krasových plošin. Najdete tu ledovou jeskyni Scărișoara s podzemním ledovcem a soutěsky, kterými se prochází vodou. Hory jsou nižší, ale krajina je nejrozmanitější z celého Rumunska.

6. Parâng

Sousedé Fagaraše, přes které vede Transalpina, nejvýše položená zpevněná silnice Rumunska. Široké hřebeny, ledovcová jezera a podstatně méně lidí než na Fagaraši.

7. Ceahlău

Osamělá hora ve Východních Karpatech, kterou Rumuni považují za posvátnou. Vypíná se nad přehradou Bicaz a je z ní jeden z nejlepších výhledů v zemi.

8. Rodna

Nejvyšší pohoří Východních Karpat s vrcholem Pietrosul přes 2 300 metrů. Leží na severu u Maramureše a je tu opravdový klid.

9. Maramureš a Rodnianské podhůří

Není to vysokohorská oblast, ale krajina dřevěných kostelů zapsaných na seznamu UNESCO, seníků a vesnic, kde se dodnes seče kosou. Pro toho, kdo chce hory kombinovat s krajinou a lidmi, je to nejlepší část Rumunska.

10. Hory Harghita a Călimani

Sopečná část Východních Karpat s krátery, minerálními prameny a rašeliništi. Najdete tu i jezero Sfânta Ana, jediné sopečné kráterové jezero ve východní Evropě.

11. Bicazská soutěska a Červené jezero

Soutěska, kterou vede silnice sevřená mezi kolmými stěnami, a nedaleko Lacu Roșu, hrazené jezero se zbytky utopeného lesa trčícími z hladiny.

12. Danube Gorges a Almăj

Nejjižnější hory u Dunaje, kde řeka protéká soutěskou Kazan. Nedaleko odsud leží české vesnice Banátu, takže se to dá spojit.

Na co si v rumunských horách dát pozor

Tady se jen tak po horách nechodí. Stezky nejsou všude moc dobře značené a často tady narazíte na zvířata, kterým byste se raději vyhnuli.

Pastevečtí psi

Začínáme jimi schválně, protože je to reálnější riziko než medvěd a málokdo na to je připravený. U ovčích stád hlídá i pět velkých psů a jejich úkolem je odehnat cokoli, co se blíží. Nerozlišují mezi vlkem a turistou.

• Nikdy neutíkejte a nekřičte.
• Zastavte se, otočte se k psům čelem a pomalu obcházejte stádo velkým obloukem.
• Hůl nebo trekové hole držte v ruce, ale nemávejte jimi.
• Zavolejte na pastevce, obvykle je poblíž a psy odvolá.

Medvědi

V rumunských Karpatech žije největší populace medvěda hnědého v Evropě. Konkrétní čísla se ale výrazně rozcházejí: mezinárodní zdroje mluví o více než šesti tisících medvědů, zatímco rumunské úřady po sčítání pracují s podstatně vyšším číslem, o kterém se vede odborný i politický spor. Ať je pravda kdekoli, pro turistu z toho plyne totéž.

• Dělejte při chůzi hluk. Většina střetů vzniká překvapením.
• Nechoďte za šera a za tmy.
• Jídlo nenechávejte u stanu ani v předsíňce.
• Nikdy medvěda nekrmte a nezastavujte kvůli fotce u silnice. Právě tímhle vznikl problém na Transfăgărășanu.
• Když medvěda potkáte, neutíkejte, couvejte pomalu a mluvte klidným hlasem.

Podrobněji jsme se medvědům věnovali v samostatném článku o medvědech v Rumunsku.

Počasí

Na hřebenech Jižních Karpat se počasí mění během hodiny a odpolední bouřky jsou v létě pravidlem. Na Fagaraši navíc není kam utéct, hřeben je dlouhý a únikové cesty jsou daleko. Vyráží se brzy ráno a v poledne už má být člověk na cestě dolů nebo u chaty.

Značení a mapy

Rumunské značení funguje na podobném principu jako české, ale je řidší a hůř udržované. V mlze se snadno ztratí a některé staré značky vedou jinam, než mapa slibuje. Vezměte si papírovou mapu i offline navigaci a nespoléhejte na signál.

Kde se ubytovat v rumunských horách

Systém horských chat, rumunsky cabana, existuje, ale je řidší než v Alpách a chaty bývají jednodušší. Na hlavních hřebenech jsou i útulny a přístřešky, jejichž stav se velmi liší. Praktické důsledky:

• Na delší přechod počítejte se stanem a spacákem, i když plánujete spát na chatách. Kapacita je omezená a rezervace často nefunguje.
• Vodu si řešte průběžně. Prameny na hřebenech jsou, ale ne všude a v suchém létě vysychají.
• Platí se hotově v lei.
• Volné táboření je v národních parcích omezené, řiďte se pravidly konkrétního parku.

Základnu vybírejte podle pohoří, vzdálenosti jsou v Rumunsku velké: Brašov pokryje Bucegi a Piatra Craiului, Sibiu Fagaraš, Kluž Apuseni a Baia Mare Maramureš a Rodnu. Lůžko v hostelu vyjde zhruba na 15 až 25 € (380 až 620 Kč) na osobu a noc, dvoulůžkový pokoj v penzionu na 45 až 75 € (1 100 až 1 900 Kč) se snídaní, takže je Rumunsko proti Alpám výrazně levnější. Aktuální ceny si porovnejte přes nabídku ubytování v rumunských horách.

Kdy do rumunských hor jet

• Červenec až září: hlavní sezona, kdy jsou hřebeny bez sněhu a chaty otevřené. Nejlepší je září, kdy ubude bouřek i lidí.
• Červen: ve vyšších partiích ještě leží sníh a ledovcová jezera bývají zamrzlá.
• Říjen: nádherné barvy a klid, ale krátký den a riziko prvního sněhu.
• Zima: jen pro zkušené, s vybavením na zimní horskou turistiku. Bucegi a Postăvaru mají lyžařská střediska.

Jak se tam dostat

Do Rumunska se létá do Bukurešti, Kluže, Sibiu a Temešváru a odtud je nejrozumnější půjčené auto, protože veřejná doprava mezi horskými oblastmi je pomalá. Autem z Česka počítejte zhruba s tisícem kilometrů do západní části země a s podstatně víc do Východních Karpat.

Nejlepší základny podle oblasti: Brašov pro Bucegi a Piatra Craiului, Sibiu pro Fagaraš, Kluž pro Apuseni a Baia Mare pro Maramureš a Rodnu.